Obec DOUBRAVA - Moravskoslezský kraj

Z pamětní knihy je možno přečíst, co jej vedlo k založení prvního útulku milosrdenství. V Komorní Lhotce v té době žil velmi nemocen 16letý Pavel Bobek, bez jakýchkoliv prostředků a pomoci, žil opuštěn v bídě a nepořádku.

Jeho katastrofální situace tak zapůsobila na pastora Kulisze, že se rozhodl pro konkrétní realizaci pomoci a se svým záměrem na zřízení útulku se poradil s některými ochotnými ženami ze sboru. Bylo přikročeno k realizaci záměru a pro tento účel byl pronajat dřevěný domek č. První útulek začal fungovat před Vánocemi, Mezi jeho prvními klienty byla Zuzana Bulawowa ze Smilovic.

První ošetřovatelkou byla Eva Sabelová. Tento dřevěný domek sloužil svému účelu až do vybudování nového zařízení Betezda a jeho budova dodnes stojí v centru Komorní Lhotky. V Třinci vznikl Domov pro sirotky v roce a poskytoval pomoc zhruba 30 dětem, což neuspokojovalo potřeby města.

Proto byly v roce dostavěny nové pokoje pro dívky. Činnost tohoto zařízení přetrvala i Druhou světovou válku a po válce byla převedena pod správu státu. V rámci socialistické výstavby a budování sídliště v Lyžbici byl domov zlikvidován a budova zbourána. V roce Společnost evangelických sester koupila parcelu a v roce byl dokončen nový Dům milosrdenství, kterému dali jméno Betezda. V následujících letech byly rozšířeny jeho kapacity až na 60 míst, z nichž několik bylo určeno dětem.

V roce koupila Společnost evangelických sester nový pozemek, na kterém byla v letech — postavena nová, na tu dobu velká, moderní budova — nový ústav milosrdenství Sarepta. Budova, která byla postavena za účinné pomoci sboru v Komorní Lhotce a tehdejšího pastora Jana Unického, umožnila přijetí dalších nových pacientů z různých míst Těšínského Slezska.

Vypuknutím Druhé světové války začala druhá kapitola v dějinách evangelických sociálních ústavů na Těšínsku. Evangelická společnost sester Stowarzyszenie Niewiast Ewangelickich — zakladatel těchto zařízení, byla jako polská organizace zakázána. Majetek společnosti byl zkonfiskován německými okupanty. Ústav se stal vlastnictvím německé organizace pod názvem Verand Schlesischer Altersheime e. Za okupace byl dosavadní personál ústavu propuštěn a nahrazen jiným.

Detail termínu - Stanislav Kolíbal: Bývalé nejisté tušené | Národní galerie Praha

Bezprostředně po skončení války byly ústavy předány pod správu Českobratrské církve evangelické, jakožto německý majetek. Od roku až do nuceného vystěhování z Komorní Lhotky byl vedoucím těchto ústavů farář Vladislav Santarius. Tuto funkci vykonával současně s plněním funkce faráře v Komorní Lhotce, pak v Třanovicích a v Ostravě.

V té době nastal rozvoj činnosti ústavů, jejich přestavba a modernizace. Ústavy Betezda a Sarepta byly kromě funkce sociální i významným střediskem evangelizační a misijní práce, a to jak ve sboru v Komorní Lhotce, tak i v širokém okolí. Přímo, nebo s využitím materiálně-technického zázemí, se zde konaly velké biblicko-misijní akce, včetně slavnostních shromáždění a výletů k tolerančnímu pomníku na Goduli.

Konaly se zde soustředění a nácviky spojených pěveckých sborů z celého Těšínska. Rovněž velké evangelizace v místním kostele byly zaměřeny i na získávání finančních darů a podpory na činnost ústavů. Evangelické sociální ústavy Betezda-Sarepta umožňovaly praktickou realizaci biblických zásad lásky a byly místem dobrovolných akcí jak v oblasti praktické fyzické pomoci, tak i služby a pomoci v duchovní oblasti.

Právě evangelizační misijní činnost v samotných ústavech i ve sboru v Komorní Lhotce byla vystavena nátlaku úřadů totalitního režimu i vedení církve.

Chybové hlášení

Součástí ústavů byla ještě i po Druhé světové válce půda a malé hospodářství. V roce evangelické sociální ústavy Betezda-Sarepta, jako i jiné církevní organizace v celé Československé republice, přecházejí pod státní správu. Po odebrání Betezdy a Sarepty a upevňování ideologické totality se církev a služba církve — diakonie musela přesunout pouze do hranic sborů, resp. V době ideologické totality byla od začátku oblast služby diakonie negativně zasažena. Stát si přivlastnil monopol na veškerou sociální péči.

Změnou společensko-politických podmínek po Již při zrodu Slezské diakonie stál ředitel Ing. Česlav Santarius, který působil na této pozici 20 let. Tehdy existovaly různé představy o organizačním řešení této problematiky, ale ti, kdo je chtěli realizovat neměli žádné zkušenosti. Díky neformální skupině ostravské diakonie, která připravovala rozjezd prvních diakonických aktivit v Ostravě, byly tehdy získány podrobnější informace o vytváření organizace diakonie a metodách práce z prostředí, které již několik měsíců fungovalo v rámci Českobratrské církve evangelické ČCE.

Karla Schwarze byly získány další informace, ale i praktické rady pro činnost. Velký význam pro vznik Slezské diakonie měly i první zahraniční kontakty a zejména osobní angažovanost evangelického pastora Dr. Miroslava Danyśe, rodáka z Českého Těšína, který žil a pracoval v německém Detmoldu. S ohledem na regionální a historické tradice bylo přistoupeno k budování a vytváření vlastní regionální diakonie s tím, že od samého začátku byl zvažován její ekumenický charakter.

Pyžamový bál na ZŠ Mládí | Orlová | Zprávy | POLAR TV

Asi v polovině roku byla vypracována první pracovní verze Statutu a ustaven Přípravný výbor. I přes zastoupeni farářů i členů Církevní rady Slezské církve evangelické augsburského vyznání SCEAV , nebyla ze strany některých členů ve vedení církve dostatečná podpora pro nově vznikající diakonii. Přesto se pokračovalo na dopracování Statutu do jeho definitivní podoby a s podpisy devíti členů Přípravného výboru byl zaslán k registraci do Prahy.

Dne Nově vzniklá organizace Slezská diakonie byla deklarována jako křesťanské sdružení otevřené všem, kteří v duchu křesťanské lásky chtějí sloužit bližním. Sídlo sdružení Slezské diakonie bylo v Karviné na náměstí T. V sobotu 6. Vybrána zde byla jedenáctičlenná rada a také byl schválen dlouhodobý orientační program, který stanovil pro činnost Slezské diakonie tyto bližší i vzdálenější cíle:. Program činnosti předložený na této ustavující konferenci Slezské diakonie vypadal v té době jako pěkný sen.

Je zajímavé porovnat jednotlivé body tehdy vytýčených záměrů se současnou realitou. S vděčností k Pánu Bohu je možno konstatovat, že většina cílů v průběhu dosavadní činnosti Slezské diakonie byla splněna a mnohé aktivity dále rozšířeny. Vůbec prvním zařízením, které Slezská diakonie po svém vzniku otevřela v roce , bylo Středisko křesťanské pomoci Agape v Karviné, kde se lidé mohli obracet s prosbou o radu nebo pomoc. Zároveň zde fungovala prodejna křesťanské literatury a hudby a poskytovány byly i některé kancelářské služby kopírování, laminování, termovazba.

V prvních měsících sloužilo Agape i jako první oficiální sídlo Slezské diakonie. Poté bylo vytvořeno Ústředí Slezské diakonie v Českém Těšíně se sídlem v budově Církevní rady Slezské církve evangelické a. Na Nivách. Slezská diakonie od samého začátku usilovala především o navrácení bývalých evangelických sociálních ústavů Betezda-Sarepta v Komorní Lhotce, které až do roku patřily Slezské církvi evangelické, a.

To se doposud nepodařilo plně uskutečnit. Budovu organizace získala již v prvním roce svého fungování od Okresního úřadu ve Frýdku-Místku. V následujících letech nastala její velká rekonstrukce. Penzion, jak se tehdy středisku říkalo, poskytoval základní zdravotní, duchovní i pastorační péči. K novým zařízením patřil také Azylový dům křesťanské pomoci pro muže Bethel v Karviné. Jeho služeb bylo možné užívat od podzimu jako reintegračního zařízení pro muže, kteří z nejrůznějších důvodů ztratili domov.

Začátky fungování však nebyly snadné vybraní klienti si vařili sami, elektřina byla do zařízení přiváděna prodlužovací šňůrou z vedlejšího domku. V následujících letech došlo k významnému rozvoji střediska. Třetím zařízením, jež zahájilo provoz v roce , bylo Pobytové středisko pro uprchlíky Hebron v Těrlicku. Středisko bylo zřízeno s ohledem na politicko-hospodářské poměry v zemích bývalého východního bloku. Jeho úkolem bylo poskytnout všestrannou pomoc uprchlíkům s povoleným pobytem v naší zemi.

V tomto roce také došlo, a to již po ročním fungování, v důsledku změny koncepce Ministerstva vnitra ČR, ke zrušení činnosti Pobytového střediska pro uprchlíky Hebronu. Mezi první střediska Slezské diakonie počítáme rovněž Denní stacionář pro osoby s mentálním postižením Eden.

Díky tomu se konečně světově proslavená oblast Joachimem Barrandem dočká důstojné prezentace. Myšlenka geoparku není nová, předchozí snahy bohužel nebyly úspěšné. Ekologické centrum Orlov zahájilo práce na přípravě kandidatury Geoparku Barrandien v loňském roce.

Proti dříve uvažovaným variantám projekt Geoparku Barrandien počítá s celým územím, kterému náleží označení Barrandien. Prezentována byla i připravovaná publikace Středočeského kraje, která bude věnována právě Barrandienu. Geopark Barrandien propojuje aktivity ve velké oblasti, která zasahuje do území Hlavního města Prahy, Středočeského a Plzeňského kraje.

Historie | Slezská diakonie

Geopark Barrandien bude seznamovat místní obyvatele na území, kde žijí s geologickými zvláštnostmi, ale také aktivně podpoří cestovní ruch a napomůže rozvoji regionu. Představená koncepce Geoparku Barrandien obsahuje kromě geologické části i informace z oblasti zoologické, botanické, archeologické, kulturní a historické.

Důraz bude kladen na spolupráci subjektů v regionu. Dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Finanční podmínky zaměstnávání osob ve vedoucích funkcích KÚSK. Výše odměn členů Zastupitelstva Středočeského kraje. Programové prohlášení Rady Středočeského kraje - Krajská správa a údržba silnic p. Dispečink neslouží pro hlášení závad na komunikacích. Pro hlášení závad na pozemních komunikacích slouží aplikace na internetové adrese. Radní Milan Vácha ocenil sportovce za reprezentaci na letní Olympiádě dětí a mládeže.

Středočeský kraj podpořil vznik knihy o památné hoře Blaník. Preventisté hovořili i o uprchlické krizi. Krajští radní zhodnotili uplynulý rok. Středočeská hejtmanka udělila ocenění za mimořádné činy při záchraně lidských životů. Náměstkem středočeské hejtmanky pro oblast financí a dotací byl zvolen Michael Kašpar. Středočeský kraj posílá do škol 96 milionů korun na inovační projekty. V příbramském kině byla zahájena kampaň na podporu dárcovství krve s názvem Hrdina je v každém z nás.

Précédent Suivant.