Zapomenuté heslo nebo jméno. Nepřekročitelným kánonem je pojem stanovená týdenní pracovní doba. Její délka nesmí přesáhnout 40 hodin týdně. Navíc Zákoník práce nařizuje, že délka stanovené týdenní pracovní doby nesmí překročit u zaměstnanců.

Abychom se dále vyznali v dalším výkladu, je třeba vzít v úvahu definice, kterými zákon podmiňuje obsah svých nařizovacích ustanovení. Proto pro účely úpravy pracovní doby a doby odpočinku se rozumí. Když jsme se prokousali nezbytnými pojmy, které se nám budou hodit i v dalších kapitolách při výkladu Zákoníku práce, vrátíme se ke konkrétní úpravě pracovní doby. Zákon umožňuje zkrácení stanovené týdenní pracovní doby bez snížení mzdy pod stanovený rozsah úpravou, kterou může obsahovat jen kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis.

Zkrácení stanovené týdenní pracovní za uvedených podmínek nesmí však provést zaměstnavatel jako stát a na něj navázané subjekty uvedené v ustanovení § odst. Pokud byla nad uvedený případ sjednána kratší pracovní doba, přísluší zaměstnanci mzda nebo plat, které odpovídají této kratší pracovní době.

Základní zásadou pro rozvržení výše limitované pracovní doby je, že ji rozvrhuje zaměstnavatel.

Ten je oprávněn určit začátek a konec směn. Nejde však o jeho libovůli, neboť pro toto rozvržení pracovní doby mu zákon stanoví i zde poměrně přesné mantinely. Pracovní doba se rozvrhuje zpravidla do pětidenního pracovního týdne. Při rozvržení pracovní doby je zaměstnavatel povinen přihlédnout k tomu, aby toto rozvržení nebylo v rozporu s hledisky bezpečné a zdraví neohrožující práce. Pro zaměstnance platí základní povinnost být na začátku takto stanovené směny na svém pracovišti a odcházet z něho až po jejím skončení.

Z toho vyplývá, že pracoviště je místo skutečného výkonu práce — a ne brána závodu a parčík mezi dílnami nebo šatna, ve které odkládá zaměstnanec své svršky. Při rovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny nesmí délka směny přesáhnout 9 hodin; je-li mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem dohodnuta jiná úprava pracovní doby, nesmí délka směny přesáhnout 12 hodin.

Průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas nesmí při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny v rozvrhu směn přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu za období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích.

Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.

Pružné rozvržení pracovní doby se může uplatnit při rovnoměrném i nerovnoměrném rozvržení. Jestliže je uplatněno pružné rozvržení pracovní doby při rovnoměrném rozvržení, musí být týdenní pracovní doba naplněna v každém týdnu.

Zprava o vysledcich financnich kontrol za LK pdf

Jestliže je uplatněno pružné rozvržení pracovní doby při nerovnoměrném rozvržení, musí být průměrná týdenní pracovní doba naplněna nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období. Je stanoveno, že začátek a konec základní pracovní doby určí zaměstnavatel.

Volitelnou pracovní dobu určí zaměstnavatel na začátek a konec základní pracovní doby tak, že celková délka směny nepřesáhne 12 hodin. Pružné rozvržení pracovní doby se však neuplatní zejména při pracovní cestě zaměstnanců, při nutnosti zabezpečení naléhavého pracovního úkolu ve směně, jejíž začátek a konec je pevně stanoven, nebo brání-li jejímu uplatnění provozní důvody, a v době důležitých osobních překážek v práci, po kterou zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu nebo peněžité dávky podle předpisů o nemocenském pojištění; v takových případech platí pro zaměstnance předem stanovené rozvržení týdenní pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tento účel povinen určit.

Jde o jiný způsob nerovnoměrného rozvržení pracovní doby, který může obsahovat jen kolektivní smlouva, popřípadě vnitřní předpis. K uplatnění konta pracovní doby a délce vyrovnávacího období musí mít zaměstnavatel předchozí souhlas jednotlivých zaměstnanců, jichž se bude toto rozvržení pracovní doby týkat. Jestliže je uplatněno konto pracovní doby, nemůže vyrovnávací období přesáhnout 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva však může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.

Při uplatnění konta pracovní doby je zaměstnavatel povinen vést účet pracovní doby zaměstnance a účet mzdy zaměstnance. Zaměstnavatel je přitom povinen vykazovat každý týden rozdíl mezi stanovenou týdenní pracovní dobou a odpracovanou pracovní dobou.

O dalších ustanoveních, která upravují tuto problematiku, zejména o přestávších v práci, době odpočinku, dnech pracovního klidu, noční práci a práci přesčas, si povíme příště…. Hledat Přihlásit. Zůstat přihlášen. Zákoník práce: Nesmíte pracovat, kdy chcete! Jan D. Doba čtení: 6 minut. Sdílet Sdílejte na Facebooku Sdílejte na Twitteru.

Působení stážistů a dobrovolníků - PDF Free Download

Kdy a v jakém rozsahu budeme pro svého zaměstnavatele pracovat, patří k podstatným otázkám, které při uzavření pracovního poměru zajímají každého z nás. Na jakou volnost máte právo a jak vás zaměstnavatel může nutit trávit čas v práci? A jak je to s pracovní dobou? Jakou pracovní dobu upřednostňujete?

Zobraz výsledek. Vstoupit do diskuse 48 názorů. Zasílat nově přidané názory e-mailem. Autor článku. Právník zabývající se legislativou v oboru trestního, správního a občanského práva.

Má praxi v justici a státních orgánech. Seriál Zákoník práce účinný od 1. Nálepky: daň z příjmů. Přečtěte si všechny díly seriálu Zákoník práce účinný od 1. Předcházející díl Následující díl. Čtěte dále Zvýšení minimální mzdy pro rok a jeho důsledky Zákoník práce: Pracovní cesta a přeložení na jinou práci Zákoník práce: Jak dostat výpověď Desetník: Co se změnilo 1.

Zákoník práce: Na jakou dovolenou máte nárok? Zákoník práce: Právo na dovolenou může zaniknout! Zato Vaše, s prominutím, ano Nejžádanější Výpočet čisté mzdy pro rok Chystáte se do zahraničí? Vyzkoušejte aktuální převodník měn Porovnali jsme nejlepší spořicí účty v ČR. Který se vám vyplatí? Spočítejte si, kdy půjdete do důchodu Kolik zaplatíte na dani z příjmu? Využijte naši kalkulačku. Komerční sdělení. Mohlo by vás zajímat.

Účetní a daňové aktuality. Mzdové účetnictví - legislativní novinky roku Pošlete si výplatu na svůj CZK účet - bez poplatků! Rejstřík firem a OSVČ. Lenka Čapková Alfion s. Eliška Kunešová Bc. Martina Gontzoulia Tomáš Vrba. Beáta Becharová Ing.

Nejžádanější na měšec. Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout maximálně 2x týdně. Povolit Ne, děkuji. Nejvyšší správní soud - senát ostatní ze dne: Profesní samospráva: porušení povinností odborného zástupce; výdej léčivých přípravků; účast vedoucího lékárníka na řízení a provozu lékárny.

Skutečnost, že v lékárně byl dvakrát vydán léčivý přípravek na lékařský předpis po uplynutí doby jeho platnosti, nepředstavuje svou četností a významem závažné porušení povinnosti odborného zástupce řádně odborně řídit poskytování zdravotních služeb v lékárně § 14 zákona č.

Takové pochybení proto nezakládá disciplinární odpovědnost odborného zástupce podle zákona č. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. Čestná rada žalované jako orgán příslušný podle § 18 odst. Tedy porušil svou povinnost odborně vést lékárnu, povinnost vykonávat své povolání v souladu s jeho etikou a způsobem stanovenými zákony, povinnost znát a dodržovat předpisy pro výkon povolání, včetně vnitřních stavovských předpisů České lékárnické komory a zachovávat respekt k orgánům stavovské samosprávy.

Těmito skutky se žalobce podle § 1 odst.

Zákoník práce: Nesmíte pracovat, kdy chcete! -

Za spáchání těchto dvou disciplinárních deliktů byla žalobci podle § 18 odst. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 6. Výrokem II. V odůvodnění rozsudku se městský soud zabýval oběma správními delikty, za něž byl žalobce uznán vinným, otázkou, zdali byla žalovaná zákonem zmocněna k regulaci doby povinné osobní přítomnosti vedoucího lékárníka v lékárně, jakož i přiměřeností uložené sankce, včetně skutečnosti, že čestná rada žalované nerozhodla o tom, že se žalobce řádným uhrazením pokuty považuje za profesně bezúhonného.

Městský soud ve vztahu k prvnímu skutku konstatoval, že odpovědnost za dodržování právních předpisů při provozu lékárny se dělí na tři úrovně.

Vnitřní řád školní družiny | ZŠ Nový Bor, Generála Svobody

Nejnižší je osobní odpovědnost farmaceuta, který odpovídá za vlastní jednání. Za dozor nad zákonností nakládání s léčivy v lékárně je dále odpovědný vedoucí lékárník ustanovený provozovatelem lékárny podle § 79 odst.

Teprve až nad vedoucím lékárníkem stojí odborný zástupce poskytovatele zdravotních služeb, který může být současně ustanoven do této funkce pro dva různé poskytovatele zároveň. Úkolem odborného zástupce je zejména zajištění odborného metodického vedení lékáren provozovatele prostřednictvím nastavení potřebných preventivních a kontrolních mechanismů v konkrétní lékárně. Odborný zástupce tak nemusí mít detailní přehled o každodenním chodu všech lékáren, které odborně řídí. Jednotlivá pochybení v lékárnách proto mohou vést k závěru o porušení povinností odborného zástupce jen tehdy, svědčí-li svou intenzitou nebo četností o selhání v jeho funkci.

Naopak ojedinělá a méně závažná pochybení pracovníků lékárny mohou představovat jen disciplinární provinění těchto pracovníků, případně v některých případech též vedoucího lékárníka. Městský soud na základě výše uvedeného konstatoval, že v případě, kdy farmaceut při výdeji léčivého přípravku v rozporu s § 82 odst.

Českobratrská církev evangelická. Organizační řád ÚCK - PDF Free Download

Závěr o odpovědnosti odborného zástupce za uvedený disciplinární delikt by bylo možné přijmout jen tehdy, pokud by pochybení farmaceuta při výdeji léčivého přípravku mělo prokazatelně původ v nedostatečném či vadném odborném řízení lékárny. Městský soud dále zdůraznil, že žalobce nemůže být objektivně odpovědný za veškerá pochybení, ke kterým v lékárně dojde. Uvedené platí tím spíše, pokud čestná rada žalované neučinila žádná skutková zjištění ohledně způsobu, jakým odborný zástupce vykonával odborné řízení předmětné lékárny.

Riziko izolovaného pochybení jednotlivého farmaceuta při výdeji léčivého přípravku navíc existuje vždy a nikdy mu nelze bezezbytku předejít. Městský soud uzavřel, že z výzvy žalobce k pozorné kontrole platnosti předkládaných lékařských receptů, k níž došlo po uvedeném pochybení farmaceuta při výdeji léčivého přípravku Lunafem, nelze vyvozovat, že žalobce své povinnosti předtím neplnil. Část rozhodnutí čestné rady žalované, v níž byl žalobce shledán vinným prvním skutkem, tedy městský soud shledal nezákonnou.

Ke druhému skutku městský soud konstatoval, že podle § 6 licenčního řádu musí být vedoucí lékárník osobně přítomen v lékárně po vymezenou dobu. Toto ustanovení navazuje na znění § 79 odst. Městský soud následně přistoupil k posouzení, zdali byla žalovaná v souladu s čl.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne Nejvyšší správní soud dále v rozhodnutí kárného senátu ze dne Rozsah, v němž zákon umožňuje lékařské, stomatologické a lékárenské komoře stanovovat podmínky pro výkon určitých činností svých členů, je vymezen v § 2 odst.

Uvedené ustanovení však žalovanou k úpravě podmínek výkonu funkce vedoucího lékárníka nezmocňuje. Městský soud proto následně rozebral vývoj funkcí odborného zástupce a vedoucího lékárníka v právní úpravě. Funkce odborného zástupce odpovědného za odborné vedení nestátního zdravotnického zařízení byla poprvé zřízena v § 9 odst. Ustanovení § 2 odst. V současné době je totožná funkce upravena v § 14 zákona č. Funkce vedoucího lékárníka následně vznikla o 11 let později a byla upravena v § 43 odst.

Vedoucí lékárník musel být ustanoven pro každou lékárnu a jeho funkci mohl zároveň plnit i provozovatel lékárny nebo jím pověřený odborný zástupce, z čehož vyplývá, že funkce vedoucího lékárníka a odborného zástupce nutně nebyly totožné.

Zmocnění obsažené v § 2 odst. Stanovil-li § 79 odst. Stále totiž platilo, že ne každý odborný zástupce byl vedoucím lékárníkem a ne každý vedoucí lékárník byl odborným zástupcem. Proto ani nelze mít za to, že by se zákonné zmocnění k úpravě podmínek výkonu funkce odborného zástupce obsažené v § 2 odst. Následně došlo uvedenou novelou č. Odborný zástupce je tak spjat s poskytovatelem zdravotních služeb, zatímco vedoucí lékárník je ustanoven pro konkrétní lékárnu, avšak ani po uvedeném konečném rozdělení obou funkcí zákonodárce nerozšířil zákonné zmocnění vymezené v § 2 odst.